Rozkvetlá poušť

Když byl Ježíš jako dospělý pokřtěn v Jordánu putoval potom 40 dnů pouští, kde byl pokoušen od ďábla. V průběhu našeho putování Izraelem jsme projížděli pouští několikrát. Silnice po které projíždí nejen autobusy s turisty protínají poušť a z okénka autobusu se je na co dívat. Především byla poušť zelená - rozkvetlá. Kdybychom přijeli za dva měsíce, už bychom prý viděli pouze červené duny. Takto jsme mohli vidět pasoucí nomády, kteří žijí přímo v poušti v hodně chudých podmínkách. Nemají prý ani žádné doklady a jsou tak nějak vládou trpěni. Žijí v úsecích pouště, které jsou ohraničené silnicí. Když jsme projížděli okolo stáda ovcí které pásl asi patnáctiletý pasáček, tak jsem mu na chvilku záviděl opravdovou skutečnost a opravdovost jeho života. Díval se na náš autobus a těžko odhadnout co si myslel. Třeba by rád byl v autobuse místo mě. Je to náš lidský pohled na život, že málokdy jsme spokojeni se svým vlastním životem. Říkám si, že kdybych se narodil jako chudý pasáček ovcí v Izraeli žil bych přímější a snad rovnější život a pasáček si při pohledu na autobus může myslet něco podobného - kdybych byl bohatý jako ti v autobuse, byl bych šťastný... Někteří nomádi měli u silnice své "stánky" a mohli jste se za nějaké drobné vyfotit s jejich velbloudem...

Naše pouť po Svaté zemi probíhala v únoru na samém pokraji postní doby. Popeleční středu 2020 jsme tak mohli chvílemi prožít v poušti a dokonce jsme zavítali přímo pod biblickou horu Pokušení na které byl Kristus podle evangelia zkoušen od ďábla. Ďábel mu z vrcholu hory ukázal všechna království světa a jejich slávu a pokud by se Ježíš satanovi poklonil tak by je dostal. Ježíšova odpověď byla jasná a přímá: "Odejdi satane! Je psáno že jenom Bohu se budeš klanět a jemu jedinému sloužit." Někdo může na podobné epizody z evangelia pohlížet jako na legendu a může namítnout, že to mohla být i jiná hora... Já osobně, když jsem na popeleční středu seděl pod horou Pokušení jsem nepřemýšlel o nějakých pochybách, ale o svém mnohdy liknavém vztahu k Bohu. Obdivuji Kristovu přímost a trochu občas závidím pasáčkovi...